I'm weird.

16. září 2014 v 0:12 | Nico |  Nico diary
Je to už asi pátý den co jenom sedím u otevřeného
blogu a snažím se napsat pár odstavců keců které si stejně nikdo nepřečte. Občas mě napadne věta a tak jí napíšu. Bohužel dává smysl pouze v mé hlavně, a když to tak vidím předemnou, vůbec nechápu nad čím přemýšlím. Své myšlenky se snažím trochu uspořádat ale neustále mi nekontrolovatelně běhají hlavou. Rodí se tam nápady a imaginární postavy.. lidé. Už jsem to měla jako malá že jsem měla spoustu kamarádů které jsem viděla jen já. Jenomže nevím jestli je normální, že se to se mnou táhne až do teď. Občas si připadám silně nenormální, když mám pocit že jsem kluka, kterého jsem si prakticky vymyslela (i když je to postava ze seriálu) viděla před sebou. Párkrát zamrkám a je pryč. Pak ležím na posteli a připadá mi jako bych cítila že se mě někdo nepatrně dotknul. Otevřu oči a nikdo tam není. Hrozně bych si přála aby doopravdy existoval. Alespoň někdo z mého 'lepšího' světa. Protože jenom na tyhle kamarády se můžu na 100% spolehnout a vím že tu budou ať udělám či řeknu cokoliv. Budou tu když budu smutná i když budu šťastná.
Dřív, když se mi něco stalo musela jsem se s tím ihned podělit s mojí nejlepší kamarádkou. Teď si troufám říct ( a doufám že ona to bere stejně, protože se jí nechci nějak dotknout nebo ublížit) že už si moc nerozumíme a já se naučila se se vším vypořádat sama. Mám sice pár dobrých kamarádek ale nemyslím si, že by je zajímala každá blbost co jsme si já a A. třeba říkaly.
Možná to znáte.. Když se mi stane něco suprovýho, okamžitě chci napsat ka
marádce aby jsme se z toho mohly radovat spolu, ale většinou mi hned dojde že to radši nebudu dělat, stejně by jí to nezajímalo. A tak trochu posmutněle zase odložím mobil/notebook, a zamyslím se.
No a pak se většiou začnu radovat s osobou, která mě nejdřív napadne.. Samozřejmě jen v mé hlavě.
Občas si připadám jako hrozně divný člověk když slyším jak všichni pořád chodí ven a jak mají spoustu kamarádů a jaká je s nimi sranda.. Já totiž celý dny sedím doma v posteli, čtu si, koukám na seriály nebo háčkuju, teď i pletu a luštím křížovky. Moje sestra se mi směje že se ze mě stává důchodce a mamka mi nadává že jsem pořád zalezlá. Mě to ale na druhou stranu zase moc nevadí. Sama jsem byla celé prázdiny a taknějak jsem si na to zvykla. Někdy mě dokonce i otravuje když na mě někdo mluví, nebo po mě někdo něco chce. Ale zase když jsem ve škole, tak se mi zdá že jsem celkem přátelská. Tedy z mého pohledu. Já fakt nevím asi bych se na to
měla někoho zeptat. Asi mi nejvíc dělá problém se se svými vrstevníky bavit. Možná že jsem se vážně trochu zménila ale zdá se mi že k lepšímu. (Zase jen můj názor, nevím jak moje chování vypadá na venek.)
Myslím že pro dnešek to stačí. Už jsem tu napsala dost kravin a pochybuji že to někdo dočte až do konce. :D
Mějte se líp než já :) ♡†♡
Nico
x
PS: Dokoukala jsem všechny serie American Horror Story a protože jsem se do toho úplně zamilovala, chtěla bych natočit AHS TAG. Jenom by mě zajímalo jestli by o to někdo stál, protože se bojím že to budud točit zbytečně. :D Ale třeba by mě to začalo bavit a pak by těch videí mohlo být víc. Třeba i s Ell.
x
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ell Ell | Web | 18. září 2014 v 16:41 | Reagovat

JOO o víkendu mám vmplánu se na to podívat :) (možná je trapný, že blogerka píše sama sobě komentář na blog) ale to je supr článěk :) poslední dobou to mám taky tak, asi nevim, co to je nuda, mě nepřipadá, že bych se nudila, když př. ležím a píšu si deníček.. mám tě moc ráda, Nico :3 :´)

2 Nico Nico | Web | 18. září 2014 v 22:32 | Reagovat

Jů :3 já mám tebe taky moc ráda :') Jsi jeden z mála lidí který mě chápe :3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama