Nico diary

Blondýna!

27. dubna 2015 v 12:32 | Nico
Ahoj všichni!
Stalo se něco velkého.
Něco co nikdo nečekal.
Něco, co jsem nečekala že mi máma dovolí.
Jsem blonďatá!
Ano, možná je to prkotina, ale pro mě to byla velká změna. Nejdřív jsem se hozně bála a zároveň těšila. Když se mi to začalo odbarvovat a viděla jsem že mi to žloutne, začala jsem se hrozně smát. Vypadalo to vážně vtipně.
Vzhledem k tomu, že přírodně mám tmavě hnědé vlasy, šlo to pomalu. Nejdříve jsem je měla oranžovo žluté a na koncích světlounce hnědé. Hrůza! Po druhém barvení, které jsem absolvovala pár dní na to, taky žádná sláva. Napotřetí jsem si to už barvila sama bez pomoci mamky. No a nedopadlo to nejhůř, ale taky ne skvěle. Pořád to bylo dost žlutý.
Ale! Já je totiž původně vůbec nechtěla blond, spíš šedá-bílá (viz. fotka). No a proto jsem si koupila Silver shampoo od L'Oréal. No a díky němu zmizely oranžové odstíny. Jenomže... U hlavy jsem to měla opravdu hodně blond a tak se stalo že to tam mám takové bílo-fialové. Mno, úplná hrůza to není, ale teď chci nechat vlásky odpočinout, takže v nejbližší době to barvit neplánuju. Asi teprv až budu mít opravdu hodně odrosty.
Jinak.. Jako blondýna se cítím skvěle, dokonce se mi zdá že mi to sluší víc. Momentálně neplánuji že bych šla zase na tmavo, ale říkala jsem si že bych mohla na léto nahodit nějakou duhu nebo jen třeba modrou nebo růžovou. Uvidíme podle financí, času a nálady, protože nevím na co budu mít zrovna chuť.
Co se týče kvality vlasů po barvení: Není to žádná hrůza. Sice jsou sušší a hrubší ale to se dá napravit maskami a balzámy.
Balzám byl dokonce i u zesvětlovače, který jsem použila a mám po něm skvěle hebké vlásky. Ale snad si teď někdy pořídím něco na barvené vlasy abych je znovu zregenerovala. /Pokud s tímhle máte nějakou zkušenost, pište do komentářů./



Eh, ty selfie nejsou nic moc no. /:D/ Ale jiné momentálně nemám. Instagram/Tumblr
A jaký je váš názor na tuhle změnu? Co vy a barvení vlasů? Pište do komentářů! :)

Vaše Nico.

Random kecy z prázdnin

29. října 2014 v 23:24 | Nico
Ahoj všichni^^
Dneska to bude jenom takový oddechový článek a povím vám, co jsem dělala o podzimních prázdninách.
Nejdřív jsme jeli k babičce do Karlových Varů. Nebudu vám popisovat jaké utrpení jsem tam musela snášet. Vážně, radši no comment. -.- :D
Byli jsme se s tátou projít ve městě a zašli do knihkupectví kde jsem si pořídila knížku s básněmi. Dali jsme si oplatku a já si to jako správný turista musela vyfotit.
V pondělí jsem v poledne jela na oční prohlídku. K mému překvapení to netrvalo vůbec dlouho, protože jindy tam čekáme strašně dlouhou dobu. Možná to nevíte ale nosím brýle no a budu mít konečně nové. Je tam nový doktor no a je to vietnamec či co a mluví hrozně vtipně. Vím že bych si neměla dělat srandu ale když mě vyšetřoval a mluvil tam na mamku a na mě tak jsem se musela rýpat nehtama do ruky, abych nevybuchla smíchy. Pak mě ještě sestřička rozkapala oči.
No a tady to přichází. Jakmile kapky zabraly tak jsem opravdu hodně špatně viděla. Když jsme šli do Lidlu tak jsem málem vrazila do té prosklené stěny protože jsem si myslela že to jsou dveře. Na mobil jsem taky neviděla protože jsem nemohla zaostřit na blízko. :D Musela jsem vypadat dost vtipně jak jsem pak šla na zastávku a snažila se přečíst jaké má ta zastávka číslo. Zorničky jsem měla úplně obrovský.
No a to jsem jela k Elze (Ell)
U ní jsme natočili 4 videa! Ale jenom nevím jestli se mi bude chtít to stříhat..
Byla to fakt sranda, Elzu moc miluju
No a dneska jsem akorát byla nakoupit a jinak doma. Uhm, takový nudný den. Ale musím se pochválit že jsem všude uklidila a dokonce i uklidila pokoj!:D

Pocity se vracejí?! Jen to ne!

29. září 2014 v 21:20 | Nico

Pokud jste četli můj článek o tom že skoro nerozeznám jak se cítím, nebo to spíš nevím.. Něco se změnilo. A může za to film Hvězdy nám nepřály.
Říkala jsem si že to bude jenom nějaká romantická blbost a že na to se koukat nebudu, ale kamarádka o tom tak básnila že mě přemohla zvědavost a pustila jsem si to. První půlku filmu mě to nepřišlo nějak hrozný a celkem mě to i bavilo.. ale v polovině jsem dostala záchvat breku a tak to pokračovalo hodinu.Brečela jsem jako kdyby mi někdo umřel a ne že jsem to jenom viděla. Normálně totiž u filmů ani moc nebrečím. Bylo to tak smutný že jsem brečela i čtvrt hodiny potom v kuchyni. :D
No a od té doby zašíná cítit takovéto štěstí, naštvanost, zamilovanost.. -.- Prosím zabijte mě!
Strašně mi to vadí, protože jsem si odvykla. :D
Dneska jsem vedla pár rozhovoů s kamarádkami a dozvěděla jsem se od nich že považují knížky jako nudnou věc a ještě že filmy jsou lepší.. Mám pro vás jedno upozornění.. Nikdy, opravdu nikdy mi neříkejte že film je lepší než knížka. Protože to snad ví každý že knížce se nic nevyrovná! Já teda osobně považuji lidi co nečtou tak trochu za tupý ale to je věc názoru.
Dneska se mi nechce rozepisovat. Jsem unavená po tréninku, navíc jsem jela pak večer ještě k tátovi protože maminka si jela pryč. Takže to mám zase celý týden dojíždění až do Přelouče. Nevím jak teď budu mít čas na blog, protože mám zase hodně učení a tak a navíc budu přijíždět domů vždy až večer.. Takže tohle je konec článku, vím že to bylo nezáživné ale nedá se nic dělat. :)
Mějte se krásně, ahoj!

Nico

PS: Chtěla bych vám ukázat jeden úžasný cover na mojí oblíbenout písničku. Já jí miluju a tahle verze je nádherná. :)

Co na sobě nenávidím

23. září 2014 v 22:55 | Nico
Dneska jsme měli trénink, ostatně jako každé úterý. (a pondělí) No a já se na sebe při rozcvičce tak koukla do zrcadla a a v tom mě napadla jedna věc. "Jsem nechutná"
Ano je to tak, myslím si to o sobě. A je to proto že jsem tak odporně hubená! Spusta holek chce být hubená, dlouhý nohy.. Jiné mi zas říkají že vypadám jak anorektička a že to se klukům nelíbí. I když je mi jedno co se líbí klukům a už vůbec co se líbí ostatním, vypadám hrozně.
Když tancuju, vypadám jak kdybych byla složená s párátek a měla bych se každou chvíli rozpadnout. Musím říct že si za to možná kapánek můžu sama (teď o tomhle psát nebudu). Ale vždycky jsem byla hodně hubená. Vlastně to mám zděděné, protože moje mamka je dost štíhlá a táta taky. Navíc jsou oba vysocí, což já jsem celkem taky. No a kdyby jste mě viděli v tílku a legínách, poblijete se. Nechápu jak se na mě může někdo podívat. Fuj ty vystouplý kost na ramenech a huběňoučký ručičky -.- Líbí se mi akorát ty klíční kosti. :D
Přiznávám že jsem měla období kdy jsem si připadala tlustá (what?), ale to je jiná kapitola, kterou bych zrovna teď nerada rozebírala.
Nejvíc mě štvou kecy typu "Jez pořádně" nebo "Anorektičko, měla bys jíst". Říkají to lidé, kteří se mnou asi nestrávili delší čas. Je sice pravda že ve škole nesvačím, ale to je proto že na to nemám čas z důvodu že jsem skoro každou přestávku někde v jiné třídě u kamarádek. Taky mám potom pořádnej hlad. :D No a taky trochu že nenávidím když musím jíst před lidmi. I s rodinou, i když s tou tak často nejím. Prostě mě to vadí a nedokážu se tak pořádně najíst.
No ale když jsem doma to zase jím pořád něco. Dokážu do sebe narvat i větší oběd než můj bratr (a to je co říct) a pak si dám ještě něco sladkého. Začala jsem takhle právě hodně jíst asi v květnu a od té doby jsem přibrala možná tak čtyři kila. Ale Nad 50 kg se ani nehnu... Máma mi i dokonce někdy nadává že všechno sežeru!
Takže pokud si myslíte že nejím, mýlíte se.
Občas si říkám že by bylo možná snažší být tlustá a hubnout protože nemusím mít starch že bych zůstala jako kostra. S vůlí k hubnutí fakt nemám problém. (no coment) Takže občas dost závidím lidem co jsou trochu při těle.
Jednoduše řečeno, nenávidím svoji postavu (i když nohy mám celkem pěkné :D) a někdy bych se nejradši zabila -.-
Tak co, najde se tu nějaký človíček který to má podobně? O:)

Dneska je to všechno.. Ahoj :)
Nico

I don't feel anything...

22. září 2014 v 21:57 | Nico
Poslední dobou nevím ani jak se cítm. Prostě takové prázdno je ve mě a nedokážu rozeznat svoje pocity. Když už se ale nějaký pocit dostaví, jediný který ventyluju je štěstí. Smutek, samotu, bolest.. tu všechnu potlačím. S tím štěstím je to jiné protože když jsem potlačovala i to, stávalo se mi že na mě občas přišly nekontrolovatelné výbuchy smíchu a to pro nic. Většinou ještě v té nejmíň vhodné situaci. Vrátíme se ale k prvnímu bodu.
Nevím jak se cítím právě teď. Teda něco tam je ale je to jako bych byla smutná a šťastná dohromady. Už ani skoro nebrečím. Vždycky si řeknu že velký holky nebrečej a tak jdu radši dělat něco jiného, nebo se z toho prostě vypíšu do mého 'Secret Diary'.
Je to jako když vám prášky otupí smysly, tady mi něco otupuje emoce. Ale žádný přášky neberu by the way.
Další věc je citové pouto s lidmi. Samozřejmě že miluju svou rodiu, tam je to bez řečí. Horší je to ale s ostatními lidmi. Jen málo lidí mám opravdu ráda a považuji je za svoje přátelé. Mezi ně patří například Ell. (teď doufám že jí nebude vadit když se o ní rozepíšu) Ona je jiná než ostatní lidé v mém okolí. Víc mě chápe a příde mi že alespoň trošku žijeme v podobném světě. Sdílíme podobné názory které se od těch ostatních dost liší. Má fantazii a to je dost důležité, třeba u blogování. Nevím totiž kde bych jinde našla nějakou blogovou společnici, protože nevím o nikom koho by třeba bavilo psát. Má ráda knížky což je u mě další plus, protože vysoce opovrhuji lidmi kteří pokládají čtení za ztrátu času. S Ell se zasmějeme a nenudím se s ní. (Mám tě moc ráda!)
Je ale spousta lidí (nebudu jmenovat) se kterými jsem si mysela že jsou to moji přátelé, že se na ně můžu spolehnout a že tu pro mě budou. Ale za posledních pár týdnů (měsíců) jsem zjistila že ti lidé jsou tak odlišní, že si s nimi nemám co říct a kdyby jsme se začali bavit o nějakém vážnějším tématu tak by naše názory byly tak rozdílné, že bychom se pohádali. (Už se taky stalo.) Ve většině případech se s těmi lidmi nedá bavit. A nebo že pro ně asi nic neznamenám když se mi nikdy neozvou a ani se nazajímají jak se mám.
A tady se přesouváme k tomu, že k takovým lidem se moje citová pouta potrhala já k ním buď cítím odpor nebo prostě nic. Ze začátku mě to teda zamrzí ale pak BUM a nic.
Dneska to asi ukončím, už jsem se tu nakecala dost.. :)

Ahoj!
Nico

I'm weird.

16. září 2014 v 0:12 | Nico
Je to už asi pátý den co jenom sedím u otevřeného
blogu a snažím se napsat pár odstavců keců které si stejně nikdo nepřečte. Občas mě napadne věta a tak jí napíšu. Bohužel dává smysl pouze v mé hlavně, a když to tak vidím předemnou, vůbec nechápu nad čím přemýšlím. Své myšlenky se snažím trochu uspořádat ale neustále mi nekontrolovatelně běhají hlavou. Rodí se tam nápady a imaginární postavy.. lidé. Už jsem to měla jako malá že jsem měla spoustu kamarádů které jsem viděla jen já. Jenomže nevím jestli je normální, že se to se mnou táhne až do teď. Občas si připadám silně nenormální, když mám pocit že jsem kluka, kterého jsem si prakticky vymyslela (i když je to postava ze seriálu) viděla před sebou. Párkrát zamrkám a je pryč. Pak ležím na posteli a připadá mi jako bych cítila že se mě někdo nepatrně dotknul. Otevřu oči a nikdo tam není. Hrozně bych si přála aby doopravdy existoval. Alespoň někdo z mého 'lepšího' světa. Protože jenom na tyhle kamarády se můžu na 100% spolehnout a vím že tu budou ať udělám či řeknu cokoliv. Budou tu když budu smutná i když budu šťastná.
Dřív, když se mi něco stalo musela jsem se s tím ihned podělit s mojí nejlepší kamarádkou. Teď si troufám říct ( a doufám že ona to bere stejně, protože se jí nechci nějak dotknout nebo ublížit) že už si moc nerozumíme a já se naučila se se vším vypořádat sama. Mám sice pár dobrých kamarádek ale nemyslím si, že by je zajímala každá blbost co jsme si já a A. třeba říkaly.
Možná to znáte.. Když se mi stane něco suprovýho, okamžitě chci napsat ka
marádce aby jsme se z toho mohly radovat spolu, ale většinou mi hned dojde že to radši nebudu dělat, stejně by jí to nezajímalo. A tak trochu posmutněle zase odložím mobil/notebook, a zamyslím se.
No a pak se většiou začnu radovat s osobou, která mě nejdřív napadne.. Samozřejmě jen v mé hlavě.
Občas si připadám jako hrozně divný člověk když slyším jak všichni pořád chodí ven a jak mají spoustu kamarádů a jaká je s nimi sranda.. Já totiž celý dny sedím doma v posteli, čtu si, koukám na seriály nebo háčkuju, teď i pletu a luštím křížovky. Moje sestra se mi směje že se ze mě stává důchodce a mamka mi nadává že jsem pořád zalezlá. Mě to ale na druhou stranu zase moc nevadí. Sama jsem byla celé prázdiny a taknějak jsem si na to zvykla. Někdy mě dokonce i otravuje když na mě někdo mluví, nebo po mě někdo něco chce. Ale zase když jsem ve škole, tak se mi zdá že jsem celkem přátelská. Tedy z mého pohledu. Já fakt nevím asi bych se na to
měla někoho zeptat. Asi mi nejvíc dělá problém se se svými vrstevníky bavit. Možná že jsem se vážně trochu zménila ale zdá se mi že k lepšímu. (Zase jen můj názor, nevím jak moje chování vypadá na venek.)
Myslím že pro dnešek to stačí. Už jsem tu napsala dost kravin a pochybuji že to někdo dočte až do konce. :D
Mějte se líp než já :) ♡†♡
Nico
x
PS: Dokoukala jsem všechny serie American Horror Story a protože jsem se do toho úplně zamilovala, chtěla bych natočit AHS TAG. Jenom by mě zajímalo jestli by o to někdo stál, protože se bojím že to budud točit zbytečně. :D Ale třeba by mě to začalo bavit a pak by těch videí mohlo být víc. Třeba i s Ell.
x

New hairstyle :)

29. srpna 2014 v 23:12 | Nico
Ahoj všichni! :)
Dneska bych vám chtěla něco ukázat. Po sto letech jsem se totiž rozhodla zajít ke kadeřnici, i když jim moc nevěřím. Když jsem tam byla totiž naposled a zkracovala mi konečky, tak jsem dopadla otřesně. Hlavně proto že to nebyly konečky ale půl vlasů a já si pak nemohla udělat ani culík. :D Ale rozhodla jsem se tam zajít hlavně proto že jsem chtěla ofinu a ty bych v mém kadeřnictví s názvem 'U Verči- Postižené stříhání' neriskovala. Doteď jsem se totiž stříhala sama no a... fuj! (měla jsem totiž třeba každou stranu vlasů jinak dlouhou.. ups!)
Takže tadá! Mám svou vysněnou ofinu a po ramena dlouhé (nebo spíš krátké?) vlasy. Nejdříve jsem si na to nemohla zvyknout protože jsem si to pořád odstrkoval z obličeje ale teď jí úplně miluju. Pár lidí mí říkalo že jim někoho připomínám, ale většinou nevěděli koho. Mamka mi říká Kleopatro (?!) :D
Dneska jsem si udělala trošku vlnky žehličkou na vlasy a dost se mi to líbí a prý tak vypadám roztomile. (nebyl to účel, fakt ne!) Ale trvalo mi to s mými velmi hustými vlasy hodně dlouho, takže kdybych to chtěla do školy tak bych si musela dost přivstat.

My little pony^^

22. srpna 2014 v 21:44 | Nico
Ahoj!
Tento diary začnu trošku špatnou zprávou. Jde to to, že se mi rozbil notebook a já se teď na blog dostanu jenom ze starého počítače který se mi dneska podařilo zprovoznit. Ten počítač se celý seká a internet je hrozně pomalý, takže v blízké době bohužel neboudou žádné extra články. Taky proto že já neumím psát na téhle klávesnici a těch překlepů co vždycky udělám.. :D Mno, snad mi taťka notebook opraví a já budu moct vesele dál blogovat a nebo ho budu muset dát do opravny jestli se to tátovi nepodaří :( Mám v tom ntb dost důležitých věcí takže doufám že ho táta rozchodí :D
Včera mě navštívila moje kamarádka kterou už jsem pár let neviděla. Byla to trochu přepadovka protože mi to mamka zapoměla říct a tak jsem byla dost překvapená. Ona bydlí v německu a asi ve čtvrté třídě u nás byla na týden ve škole. Dost jsme se skamarádily a potom si asi dva roky dopisovaly. Zítra příde znova a musíme si zase vyměnit adresy protože my se mezitím přestěhovali a já její adresu už stratila. Dneska mi půjčila mamčina kamarádka miminko, takže jsem s ním byla asi hodinu na procházce. Jmenuje se Nikolas a je uplně hrozně moc cuteee ^^ Nejdřív klidně spal ale potom začal brečet a já z toho byla úplně na nervy. Nikdy jsem moc nemilovala děti ale u něj se to změnilo. :D Akorát když brečí tak bych nejradši zdrhla. :D Budu si ho někdy hlídat protože jeho rodiče pracují u koní (s mojí mamkou :D) a někdy je potřeba aby si ho někdo vzal. No a mě to ani nevadí, spíš mě to celkem baví. :D
Taky se vám stává že jste závislí na nějakém seriálu? V mém věku je to divné ale miluju My Little Pony :3
Koukám na to pořád a pořád.. no teď už teda nemůžu :( :D Ale zvykla jsem si že na to koukám v angličtině a teď úplně nesnášim když to vidim česky. -.- je to děsný :D
Můj oblíbený poník je Rainbow Dash a Twilight Sparcle :3 Taky mám ráda Pinkie Pie ale někdy je na mě až moc živá :D Sestra mi zase říká že jsem jako Rarity O.o
A co vy, máte taky nějakou zvláštní úchylku? :)


Dneska je to vše,
ahoj

Co je nového?

6. srpna 2014 v 22:45 | Nico
Ahoj všichni :)
Co je nového? Tak třeba to že mi konečně dorazilo oblečení z dressliku :3 Jenom to jedno tričko mi bylo velké tak jsem ho dala mamce.. přece jenom do něj možná ještě dorostu :D
Zatím si prázdniny užívám pořád stejně. Spím, jím, chodím na záchod a čtu si :D
Dneska jsme přijeli k tátovi u budeme tu až do pátku. Zítra se chystáme na výlet.. zatím neprozradím kam ale určitě se to objeví v dalším Diary. Já se tam teda moc těším, protože jsem tam nebyla už hodně dlouho :')
Další věc je, že místo haulu z dresslink co jsem chtěla natočit, udělám jen outfity. Asi proto, že jsem moc líná a taky proto že se vlastně ani nechci cpát na youtube. To dělá hodně lidí. I když mi to kolikrát příde jednodušší, protože lidé jsou deska hrozně líní číst a proto se radši dívají na YT. :D
Přemýšlela jsem proč tenhle blog vlastně píšu, když je mi jasné že moc lidí moje kecy zajímat nebudou. A došla jsem k závěru, že to vlastně dělám jen pro sebe. Pokud mi někdo napíše, což se stalo asi jen dvakrát, že se mu můj blog líbí (nebo něco takového) jsem z toho stašně moc nadšená. I když do blogu neinvestuji tolik času jako ostatní blogerky, které píší třeba denně, stejně mi na blogu záleží a baví mě. Považuju ho za takový můj vlastní svět, který jsem tedy začala sdílet i s Ell a do kterého mají přístup nahlédnout naši čtenáři.
Zjistila jsem že u mě je zamilovanost už asi nemoc. Ne vážně, já se vždycky zamiluju do kluka který mě buď nechce, neexistuje, bydlí milion kilometrů daleko nebo má holku. Jenže já už se ty pocity snažím ignorovat protože si myslím že ve většině případech už to nemá cenu. Ale teď.. zase jsem začala doufat že mám u něj nějakou šanci a tentokrát by nám to mohlo vyjít :')
Moji náladu lze poznat podle příspěvků na mém tumblr. Pokud jsem smutná, najdete tam v tu chvíli hodně fotek s tématikou smrti, anorexie, sebevraždy a obecně smutku.. No a teď? Zachvíli tam budu snad přidávat i porno gify -.- :D
Koukněte prosím na můj tmb :) A pokud se vám příspěvky budou líbit, budu ráda za follow :)

Mini surprise :3

31. července 2014 v 15:07 | Nico
Ahoj všichni :))
Vím že zase píšu Diary ale poslední dobou vážně nevím o čem psát :D
Jednou večer mi volala mamka ať přídu na zadní dvorek, že mi chce něco ukázat..
Moc se mi nechtělo vstávat z postele ale i tak jsem se vyhrabala ven a došla za mamkou.
Ta stála u takový malý půdy co máme za barákem a říkala mi ať vylezu po žebříku nahoru. Tam mě čekalo malé překvapení..
Koukali tam na mě dvě malá koťátka :3 Ihned jsem si je zamilovala a hrála si s nimi..
Druhý den jsem tam přišla znova že je nakrmím a tam seděla jenom naše kočka Demi, jejich mamka.
Najdenou pod prknem vykoukly čtyři malé hlavičky..
Celkem jsem koukala a říkala si kolik jich tam najdu příště :D
No a tak máme čtyři nové kočičky..

Who cares, i'm awesome..

26. července 2014 v 17:54 | Nico
Ahoj :D
Koukala jsem že Ell napsala článek kde píše, že si uživáme léta..
Jo :D možná ona..
Já nesnášim léto, je horko a jsem pak opálená a vypadám jak debil :D
Taky jse hrozná nuda a z toho vedra jsem línější než jindy..
Jediné co jsem za tyhle prázdniny udělala, že jsem byla 14 dní u babičky a včera jsem se vrátila z třídenního výletu na chalupě s kamarádkou. Byla to celkem zábava, stanovaly jsme na zahradě :D
Jinak jsem cestovala a zbytek léta budu cestovat od mamky k dědovi, kde plánuju spááát a spááát :3
No vlastně taky jím a koukám na seriály :D

Karlovy Vary

29. června 2014 v 19:09 | Nico
Ahoj!
Takže dneska ráno jsme odjeli na chatu u Karlových Varů. Vážně, radši bych byla doma.
Jsme tu jenom chvíli a už je na mě babička hnusná.. Bože, já to tu dva tejdny nevydržim!!

Nevím jak moc tu budu moct být, protože je to dost špatný signál a abych psala
článek o něčem na co potřebuju obrázky a dohledávat si informace.. to asi nepůjde.
Ale když budu mít čas a trpělivost, tak se o něco pokusím :D
Budu tu 14 dní a plánujeme navštívit Filmový festival.. :3 chodíme tam každý rok
ale zatím jsem si to nikdy neužila, buď bylo moc horko a nebo moc zima. :D
Určitě Vám potom napíšu jaký to tam bylo :)

To je asi všechno.. jenom jsem vás chtěla trošku informovat :D

Nico

Samotné je mi nejlíp..

5. května 2014 v 23:20 | Nico
Taky to máte tak že se vám nechce nikam chodit s přáteli a jen se chcete válet v posteli a nebo se sámi procházet venku? Já teď pořád.. Na nic nemám náladu, jen bych pořád spala a koukala na filmy. Jsem teď navíc nemocná (mám střevní chřipku) a i když mi není zrovna nejlíp, stejnak mě matka asi pošle do školy. O víkendu jsem byli u dědy a o jsem měla horečky. Začaly mi ve čtvrtek když jsem se ráno po čarodkách u kamarádky přejedla. Bylo mi z toho blbě a když jsem přijela k dědovi šla jsem hned spát. Pak jsem zjistila že moje sestra je na tom úplně stejně :D
Čarodky byly fajn, potkala jsem kamaráda z dětství, ale o byl zhulenej takže normálně se s nim bavit nedalo. Sebral mi svíticí náramek a hrál si s nim na světelnej meč. :D I když jsme s holkama nic nepily, mohlo to tak celkem vypadat. Tacovaly jsem si stranou od lidí v domění, že na nás nikdo nevidí a tak jsem si s Týnou z prdele vyhrnovali trička. Jenomže pak přišli kluci s tím, že máme hezký podprdy a nám došlo že na nás celou dobu svítí reflektor. :D
Jinak se nic zvláštního nedělo. Omlouvám se že jsem nenapsala žádný článek. Měla jse jeden v plánu a dělala jsem se s ním 2 hodiny ale pak se mi omylem vypnul noťas a celá práce byla v prdeli. Já kráva si to totiž průběžně neukládala. haha
Mohli jste si všimnout že blog má nový vzhled. Už tu nemám menu s informacemi ale jenom horní box. Menu najdete pod ikonou 'MENU' :D nečekaně..
A nakonec.. Byla jsem fotit a tak vám chci ukázat pár fotek. Musela jsem k tomu prostě dát text, jinak mi ta fotka připadala nudná. O.o

Poznat se v písni..

27. dubna 2014 v 22:21 | Nico
Měla bych tuhle rubriku přejmenovat na Kecy psychopata. Dneska jsem šla večer s Jesy (psem) na procházku a celou dobu jsem si s ní povídala. Vykladala jsem jí svoje problémy, co jsem dělala, jak je sestra blbá a tak a když jsem šla zpátky domů a byla na sídlišti došlo mi, že mě může kdokoliv slyšet. Doufám že mě nikdo neviděl, protože by si musel myslet že jsem se zbláznila. Na druhou stranu, se psem si kolikrát pokecám líp než s člověkem. Nic nevykecá, to je výhoda.
Znáte ten pocit když se poznáte v písničce? Mě to došlo až teď a zvlášť tahle část.. Prosím praštěte mě něčím do hlavy!

All I knew this morning when I woke
is I know something now, know something now i didn't before
and all I've seen since 18 hours ago
is green eyes and freckles
and your smile in the back of my mind making me feel right



Dneska už jsem unavená tak jdu spát :) Dobrou noc.

Nico

Chci být princeznou ♛

26. dubna 2014 v 17:31 | Nico
Popravdě, nevím co chci. Nevyznám se v sobě a nedokážu rozeznat svoje pocity. Chvíli jsem si totiž myslela že je to pryč a najednou je to tu zase. Ale já se nažím ten pocit potlačit, protože bych tím někomu ublížila.
Přirovnala bych to k jídlu. Když si mám vybrat mezi sladkým koláčkem a pálivou paprikou budu chvíli váhat ale nakonec si vyberu papriku. I když vím že budu pak nadávat že mě palí a budu si říkat proč jsem ten koláček dala stranou. Koláček nakonec sní někdo jiný a já nebudu mít možnost se k němu vrátit. Zustane mi jenomm ta paprika.
Teda, napsala jsem pořádnou blbost. Ale žádné jiné přirovnání mě prostě nenapadlo.
Četli jste někdy 50 odstínů šedi? Jestli ano, tak víte o častých erotických scénách. Já bych si tam měla dosazovat asi úplně jiné lidi než si tam dosazuju. A nehorázně mě to sere. Chystám se si koupit druhý a třetí díl. Ten první mám sice doma už fakt hodně dlouho, ale nemohla jsem se k tomu nějak dokopat a navíc si ho asi měsíc schovávala sestra pod postelí a četli si to s kamarádkou. Proč proboha? Vždyť je jim čerstvě jedenáct a nemůžou tomu rozumět!
Nevím co bych dál napsala. Asi jenom to že se teď musím hodně učit abych si opravila známky. Dost jsem na tu školu srala a nemůžu už takhle pokračovat.
Také jse přemýšlela o tom, jaké by to bylo být princeznou. Spolužák ve třídě mi řekl, že si mě jako princeznu nedokáže představit, jedině jako nějakou vílu s velkým kloboukem co žije v houbě v lese. Ten les se mi zamlouvá, ale ta houba ne. Nakonec, bylo by to fajn žít v krásném domě na stromě uprostřed lesa. Nikdo by mě neotravoval a nemusela bych poslouchat trapné kecy jiných lidí. Měla bych tam spoustu knížek a pohodlnou postel, kde bych celé dny ležela a četla si. Taky bych si pořídila jedorožce, na kterém bych se proháněla po loukách. Měla bych na sobě duhové vílí šaty a na hlavě věneček. Vlasy bych si kouzlem prodloužila a obarvila na tyrkysovou. Achjo, připadám si jako retard.
Jenom bych vás chtěla poprosit, jestli by vás napadlo nějaké dobré téma članku, napište mi do komentářů, na ask nebo kamkoliv jinam :)


Vaše Nico ;)

Diary+ mini Haul

18. dubna 2014 v 11:44 | Nico
Včera jsem ráno vstala a hned jela domů kde si mě vyzvedla kamarádka a jely jsme nakupovat :3 Neměla jsem u sebe moc peněz, protože jsem socka takže jsem si toho moc nekoupila :D ale vyhlídla jsem si tam pár věcí pro které se vrátím s mamkou :3
Čtěte dál!! :)

Skype call aneb moje debilní sestra

14. dubna 2014 v 21:56 | Nico
Dneska jsem se celej den usmívala jak největší pitomec. Není se čemu divit, ten jeho roztomilej kukuč mám pořád před sebou :'3
Dneska jsem s ním šla na skype. Stále hledáme téma k mluvení :D No, já se skoro roztejkám jak je krásnej :D
No a pak přišla sestřička, samozřejmě začla nadávat ať jsem zticha a že chce spát. Tak jsem to teda ztlumila a mluvila potichu. To jí ale stejně vadilo. I když je mezi náma zeď, tak ona všechno slyší. Já si teda myslím že si to vymejšlí, protože jedou jsem byla úplně zticha a vypla jsem film a za pět minut začala řvát ať si to dám na sluchátka. Nevím teda co, nic nehrálo.
No a potom sestřička zavolala maminku. Takže jsem to musela vypnout, což mě parádně nasralo a chtělo se mi aj brečet (nevim vůbec proč :D). Ale setřička na mě řvala dál i když už sem to měla vyplý že chce spát. Tak co mám ještě udělat aby byla spokojená? FUCK!
Opravdu jí mám chuť zastřelit -.-
Chci být jedináček.. a to mám ještě bratra ale ten mě tak neštve :D

Btw. chystám nový design blogu :33

Nico

Happy !!

13. dubna 2014 v 18:31 | Nico
Etoo :D Včera jsme byly na soutěži. Nejdřív jsem byla s dramaťákem a bylo to super :3 Na jevišti se cítím dobře a ani jsem neměla trému. Nevím jak jsme dopadli ale to neva.
Potom jsem hned jela do Žďáru na taneční soutěž. Byl tam ještě jeden tanečák od nás ze ZUŠky z třemky a oni tam maj úplně úžasnýho kluka :O :3 To byla láska na první pohled.. Ty jeho oči♡ no prostě jsem z něj byla celej den uplně hotová :D třeba když se tam převlíkal.. :O :')
Chudák kamarádka, která u nás spala, musela mě pořád poslouchat.. No a to znamená že jsem se odmilovala od toho druhýho :'3 :D On úplně úžasně tancuje a učitelka říkala že se na mě díval :D já na něho přímo zírala.. :/ :D
No, s kámoškou jsme se šli o půlnoci ven fotit :D a navíc jsme měla počmáraný obličeje, takže kdyby nás někdo potkal tak by nás zavřel do Bohnic. Prostě úplně super den/noc :3 ♡
Možná tomu chlapci napíšu ale bojím se -.- :DDDD


Vaše nově zamilovaná Nico :*
 
 

Reklama